Dlouholetí čtenáři signály.cz (či tehdá SiGNÁLY.cz) již tento článek z roku 2005 znají, ale přetiskujeme ho znovu. Za signály.cz se ptal ferenc.
Náš seriál života v řádu pokračuje dalším dílem, který je věnován řádu premonstrátů. Na otázky ochotně odpovídal novokněz P. Bedřich Přemysl Hanák OPraem, kterému patří můj velký dík.
Náš řád založil německý šlechtic sv. Norbert z Xanten, potomek knížete Herberta z Gennefu.
Norbert se narodil někdy po roce 1080 (přesný rok narození neznáme) v bohaté rodině v městečku Xanten. Byl předurčen ke kariéře duchovního velmože, ale zažil bouřlivou konverzi a stal se potulným apoštolským kazatelem. Jeho putování vyústilo v založení nového řeholního řád, sv. Norbert sám umírá v roce 1134 jako magdeburský arcibiskup.
Premonstráti byly založení ve francouzském Prémontré nedaleko Lyonu v roce 1120.
Legenda z prvních dob našeho řádu uvádí, že o první noci, co Norbert pobýval v Prémontré, se mu zjevil sv. Augustin a sám mu předal svou řeholi. Premonstrátský řád jako řeholní společenství převážně kněžské se snaží rozvíjet vlastní duchovní život, aby mohli jeho plody zprostředkovávat jiným. V našich podmínkách tedy většina našich kněží působí v duchovní správě na vlastních tedy řádových farách nebo i farách diecézních.
Každý ne, máme i bratry nekněze, kteří mají nejrozličnější náplň práce a tím spoluvytváří pro společenství tolik potřebné zázemí. A samozřejmě jako mnohé jiné řeholní společenství máme i ženskou část řádu – sestry premonstrátky.
Kdyby nebyl žádný, byla by to chyba. Řeholní kněží žijí na farách převážně ve společenství a nikoli sami. Kromě běžných kněžských povinností se snaží ve svém životě ještě navíc naplňovat spiritualitu vlastního řádu.
Nejen že premonstráti mají své terciáře, málokdo ví, že sv. Norbert přišel s myšlenkou založit III. řád vůbec jako první.
Když někdo touží vstoupit do III. řádu prožívá jakési poznávací období řádu – noviciát. Po jeho úspěšném absolvování se stává plnoprávným členem III. řádu a dokonce může podle svého uvážení složit sliby – poslušnosti, chudoby, čistoty.
Premonstráti chodí celí v bílém, proto se jim úplně na počátku po založení také někdy říkalo bílí bratři.
Ad omne opus bonum parati. – Připraveni ke každému dobrému dílu
Úplně první byl pražský Strahov, založen roku 1143
Po uvedení do naších zemí se premonstráti jako nové společenství velmi rychle rozšířili. Jistou újmu počtu našich klášterů i bratří způsobily v průběhu našich dějin zejména husitské války, zrušení klášterů za Josefa II. A samozřejmě období komunismu.
Po roce 1950 byli premonstráti ze strahovského kláštera násilně vysídleni. Naší světoznámé knihovně vděčíme za to, že v době totality a částečně i dnes se stal klášter sídlem Památníku národního písemnictví a nebyl použit jako jiné kláštery např. pro potřeby armády, nebo jako skladiště.
V současné době působí v Českých zemích 4 samostatné kanonie: Strahov, Želiv, Teplá a Nová říše s celkem asi 150 členy. Je nutné vzpomenout i několik domů ženských.
Na Strahově byla opravdu obnovena tradice vaření piva, (ale nejen tam, pivo se vaří i v Želivu) jmenuje se sv. Norbert, vyrábí se ve světlé i tmavé formě a mohu jeho ochutnávku jen vřele doporučit.
Mnozí naši bratři fotbal hrají velmi rádi, já sám se přidávám, nejsem až tak moc fotbalový typ, dávám přednost in-line bruslím. Ale na brusle vyjíždím samozřejmě bez hábitu
Snažil jsem se žít, myslím, co nejlépe i před konverzí, vystudoval jsem střední technickou školu a úspěšně složil přijímací zkoušky na ČVUT v Praze.
Školu jsem nedostudoval, po 3 letech jsem poznal jinou cestu a ta mě úplně strhla
V mém životě jsem na počátku nepoznal žádného lidského zprostředkovatele, Bůh se mi ozval a já na něj vsadil všechno – a to bylo vyvrcholení mé konverze.
Rodiče nadšení nebyli, asi si tehdy mysleli, že si křesťanstvím úplně spoutám život.
Připravovat na křest jsem se začal na střední škole v Ostravě dokončil jsem ji ve farnosti při katedrále sv. Víta, kde proběhl i můj křest, biřmování a první přijetí eucharistie.
Sám se tomu divím, ale řeholním knězem jsem se toužil stát už v době katechumenátu, tedy ještě před křtem!
Studoval jsem postupně spiritualitu všech řádů, ale nakonec jsem zvolil stejně premonstráty, o kterých jsem kdysi četl v novinách.
Pevně jsem se rozhodl pro vstup na konci léta roku 1996, na svátek Zasvěcení P. Marie v Jeruzalémě – 21. listopadu jsem svůj úmysl vyjevil strahovskému panu opatovi.
Na premonstrátech se mi líbí právě rozdělení duchovního života na život ve společenství a službě věřícím.
Na první setkání s naším panem opatem nikdy nezapomenu. Přijal mě velmi vlídně a v mnohém mne v budoucnosti „podržel“.
Do noviciátu jsem vstoupil v září roku 1997.
U nás probíhá noviciát více ne půl druhého roku, jeho posláním je blíže poznat náš řád a rozlišovat své povolání.
Do všedního dne novice patří včasné vstávání, modlitba, studium řádových tradic, ale i společná práce.
Po úspěšném absolvování noviciátu může adept složit jednoduché sliby na dobu jednoho roku, po jeho vypršení na dobu dalších dvou let a poté následují sliby na celý život tzv. slavné sliby.
Po vysvěcení na kněze – po absolvování teol. fakulty UK, začíná novokněz působit ve farnostech, jak jsem již zmiňoval. Jeho denní program je tady také do určité míry ovlivňován chodem farnosti.
Bedřich je jméno našeho pana opata, jenž působil ve 12. stol. v Holandsku. Vybral mi ho pan opat a já jsem za toto jméno vděčný.
Svěcení je nepopsatelný okamžik – každý ho prožívá jinak. Pro mě byla tato událost nesmírně radostná, pamatuji se, že při samotném svěcení jsem prosil Pána, abych přijal tento dar přes své nedokonalosti nejlépe jak mohu.
Jako heslo pro svůj duchovní život i působení jsem si již v noviciátu vybral slova žalmu 70,1: „V tebe Pane jsem vložil svou naději, kéž nejsem zahanben navěky.“
Na Svatém Kopečku je nás celkem 5 kněží, já mám na starosti mládež, staré lidi v domově důchodců a vyučování náboženství.
Žehná nám všem především Bůh sám, požehnání které mě svěřil samozřejmě adresuji vám všem.
Přál bych sobě i všem čtenářům, abychom si stále více uvědomovali a poznávali, co všechno dobrého nám Bůh přináší. A ty, co si myslí, že Ho nepotřebují, bych chtěl poprosit jako konvertita, aby mu dali šanci, stojí to za to.
Kéž Bůh žehná nám všem.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.